turnaj TALENTŮ – 17. 11. 2015

  Státní svátek připomínající již 27-mé výročí "osvobození" od komunismu a nesvobody, jela oslavit skupina našeho badmintonového potěru na turnaj východočeských talentů do Rychnova nad Kněžnou. Sjelo se zde velmi početné startovní pole, v němž se skvěly i naše klubové teplákovky, které tentokrát obléklo 6 žáčků, od benjamínka šestiletého Martina Hykla až po největšího bijce pardubických minižáčků Pavla Jeništu.
  Prvně jmenovanému se na turnaji dařilo nejvíce, neboť bez jediné porážky ovládl nejen kurt se sníženou sítí (velmi dobrý počin pořadatele), ale celou nejmenší kategorii badmintonových "jeslí" U7 a zvítězil. Věřím, že na první svou zlatou badmintonovou medaili bude zcela jistě vzpomínat...!!!
  Ten druhý uvedený na tento turnaj asi zas tak úplně rád vzpomínat nebude, neboť po spanilé jízdě skupinou a prvním kolem v pavouku přišlo semifinále, které jsem sice neviděl, ale výsledek zcela jistě mohl vyznít opačně. Přestože bronz se samozřejmě počítá, neboť soupeři jej nenechají lacino, tak porážka v tomto semifinále jistě bolela. Lze ji však považovat za počin hodný Pavlovi výkonnosti a přeji, aby mu vydrželo nasazené tréninkové tempo, které zvolil...!!!
  Dalšími členy výpravy byli dvě děvčata, začínající Adélka Fridrichová, která své zápasové zkušenosti sice teprve více sbírá, než uplatňuje, ale každopádně zaslouží pochvalu za maximální snahu a píli, s kterými na kurtu doposud vystupuje. A nejen na tom turnajovém, ale především i na tom tréninkovém.
  Tou druhou holčinou výpravy byla Apolenka Bártová, která nějaký ten turnaj již objela a tento rychnovský by zcela jistě měla brát jako cennou zkušenost...! Ono se jí sice nepodařilo ze skupiny probojovat, ale o pouhopouhý jeden, či dva míče. Zcela jistě již moc dobře ví, že jen a jen svojí vinou. Laciné chyby, které v zápasech, a především tom posledním, sama naprosto nevynuceně učinila, ji nakonec v turnajovém systému stály nejen zmíněný postup ze skupiny, ale dle mého soudu, především i medaili. Jak Apču znám, jsem přesvědčen, že hodnocení taťky na místě samém si vzala již dávno k srdci a příště to již bude boj o každý míč... :-)
  Posledníma dvěma, kteří v Rychnově také zápolili a vůbec ne špatně (obzváště, bylo-li to také poprvé), byli Adam Burget a Marek Cejp. Adam zcela nepochybně nezapře urputnost a snahu, a to opět především v tréninku. Není jeho chybou nedostatek znalostí zápasových úskalí, jako např. jak se stojí na podání, jak na příjem nebo jak se vůbec postavit k míči, když jsem na celém kurtu sám. To bude třeba pilovat a úspěchy by se mohly dostavit, neb je správná chuť a schopnosti zcela jistě také.
  U Marka je to úplně podobné, o to víc, když se pokouší badmintonovou raketu držet v našem oddíle cca 3 měsíce... :-)

Každopádně si myslím, že se v Rychnově turnaj velmi vydařil, zima nám nebyla, hladu bylo možné se zbavit nejen v místním bufíku a domácí výtvory do žaludku lákaly nejen svým vzhledem. A kytice nebo věnce tito špunti potřebu pokládat k pietním místům, myslím, ještě nemají.
A co já ? Já s nimi na takovýto turnájek pojedu mnohem raději, než abych si se současnými "vládci" připomínal, jak jsem málem nedostudoval, když jsem cinkal klíčema.
  Všem jmenovaným moc děkuji za vzornou reprezentaci bez jedného škraloupu, děkuji samozřejmě doprovázejícím rodičům, a srdečně gratuluji Pavlovi k bronzu a především Marťasovi k tomu zlatu...!!!
TomS.

fotografie

badminton pardubice

Aktualizace: 18. 5. 2016