zpět > naše turnaje

Czech Sokol Cup, 6.9.2014

Uplynulý víkend ve znamení babího léta trávila šestice Východočechů na tradičním zahajovacím turnaji sezony na našem území. Na něj naše výprava ve složení Martin Siegl, Marek Vykydal, Matěj Ehm, Michal Grund, Adéla Seibertová a Rozálie Bártová jela, m.j., vrátit putovní pohár, který minulý rok Pardubice vyhrály.
Letos však, oproti loňsku, nedorazila do Plzně taková konkurence, ba dokonce našim děvčatům téměř žádná, a to bez jakékoli urážky přítomných soupeřek. Áďa s Rózou již kompletní páteční deblovou část, stejně jako sobotní singlovou ve skupinách odehrály v tréninkovém tempu, aby pak v neděli v semifinále Áďa prošla hladce do finále a Róza dokonce bez boje, neboť domácí soupeřka nepochopitelně nedorazila vůbec. Jediný zápas, který si tak zahrály "naplno" byl jejich vzájemný finálový duel. Výsledek 11:10, 10:11, 11:9 a 11:7 sám vyjadřuje vyrovnanost tohoto souboje, ale zároveň odhaluje skutečnost, že na tomto turnaji byl zkoušen nově navrhovaný scoring system.
Co se týká kluků, tak u nich byla situace zcela opačná, neboť vyrovnaných, či papírově silnějších soupeřů bylo dost a dost.
V pátečních deblech svedli všichni krásné souboje ve skupinách, které znamenaly semifinálové postupy obou našich párů Martina s Markem a Matěje s Michalem. Tam se pak již tolik nedařilo prvně jmenovaným, když podlehli páru Sebera, Waller z Astry. Druzí zmínění však zcela překvapivě přešli do finále, kde ještě překvapivěji dokázali přetlačit již zmíněný pár Astry. Byl to vskutku překvapivý, ale naprosto zasloužený výsledek. Matěj s Michalem dokázali, že i ne úplně nacvičenou deblovou sehranost lze nahradit velikánskou chutí a především bojovností, která vedla na tomto turnaji až na samotný vrchol. Bohužel Martinovi s Markem se pak příliš nepovedl ani zápas o třetí místo a přivezli domů nejméně oblíbenou medaili.
V singlových utkáních pak bylo také opravdu na co koukat. Martinovi a Michalovi rybičky se již stali takřka samozřejmostí, přičemž Martin musel tentokrát, krom soupeřů, válčit i se svým příliš unaveným tělem. Boje však zvládl až do samého konce, neb nenašel na turnaji přemožitele. Všichni kluci se po zápasech ve skupinách probojovali do čtvrtfinále, kde je však los svedl proti sobě. Marek každopádně nechtěl s Martinem prohrát, dokonce mu vzal i set, nicméně na konci mu nezbylo než vítězi pogratulovat. Stejně tak to bylo s Michalem, který nechtěl Matějovi darovat jediný míč jen tak, ale tentokrát to také nestačilo. Příště ? Kdo ví...
A přestože si myslím, že finálovou účast si zasloužili dva naši zástupci, o jediné postupové místo se v semifinále utkali spolu Martin s Matějem. A jak bylo již zmíněno Matěj i tentokrát musel uznat sílu svého soupeře. Velkým jeho zadostiučiněním je, nejen výsledná bronzová medaile, která musela být se Seberou vybojována (nikoli automaticky získána), ale především fakt, že poraženého finalistu, zástupce Slovinska, dokázal Matěj ve skupině pokořit...!!!
Všechny výsledky v konečném součtu neznamenaly nic jiného, než obhájení zisku putovního poháru, který jsme, jak jsem v úvodu psal jeli vrátit, ale nakonec jej opět naložili do auta a odvezli zpět do Pardubic. Bohužel z dobře známých příčin netuším, kde jej vystavit.
A pokud se vrátím ke zmíněnému Matějovu zápasu se Slovincem ve skupině, s dovolením jsem si jej, odvezl jako největší zážitek z plzeňského víkendu...!!!
Samozřejmě bych zde velmi nerad opomněl skvělou atmosféru a náladu v družstvu, pohodu v bazénu, nemilosrdné boje v karetní hře "prší", skvělého parťáka za volantem doprovodného vozidla a především nezapomenutelný proviant naší účetní ochránkyně.
Závěr nelze věnovat nikomu jinému než p.Novákové za naprosto skvělou organizaci a především péči, kterou jsme měli tu čest opět okusit. Jsem přesvědčen, že i ostatní účastníci by mi dali za pravdu, když zde vyjádřím přesvědčení, že by se od ní ostatní organizátoři mohli učit... :-)
Za výpravu Východních Čech ještě jednou tímto děkuji p.Novákové...
--
TomS.

fotografie | výsledky | hodnocení pořadatele