V malebném městečku Mirna v neděli 21. října vyvrcholil 3 dny trvající mezinárodní turnaj U11-U15. Pro náš oddíl to bylo vskutku vyvrcholení se vším všudy, neboť jsme zcela ovládli kategorii nejmladší. Zlaté medaile mezi chlapci i děvčaty putují díky Péťovi Janouškovi a Lucce Krpatové do Pardubic. Oběma za sebe, ale myslím, že i jménem celého našeho oddílu, co nejsrdečněji gratuluji…! Věřím, doufám a přeji jim, aby poháry, které ke zmíněným medailím obdrželi, nebyly zdaleka těmi posledními.
Dalším, jistě velmi cenným, a to stříbrným kovem, se domů vracela ověnčena Áďa Seibertová, když společně s Lanškrounskou Káťou Stehlíkovou okusily hořkost deblové porážky až ve finále. Tam narazily na domácí pár nasazený v turnaji nejvýše. V soutěži singlu na sebe tyto dvě kamarádky narazily bohužel již ve čtvrtfinále, ve kterém trocha slziček padla na obou stranách, ale tentokrát jich nakonec více zbylo naší Ádě.
Mezi chlapci v této kategorii naše barvy srdnatě hájil Michal Grund, jehož výkony v základní skupině vynesli až do vyřazovacího pavouka. V něm se mu podařilo přejít až do čtvrtfinále, což při jeho první takovéto velké mezinárodní zkoušce, lze bezpochyby také nazvat skvělým výkonem! Boje, které podstoupil, nejen s o rok staršími soupeři, ale o hlavu většími, zvládal opravdu statečně.
V kategorii nejstarší nás reprezentovali již tradiční harcovnice Míša Fuchsová a Pája Krpatová, které si bohužel ověřily, že vítězství nad zahraničními soupeřkami je velmi, velmi vydřené. Míša sice slibně vzdorovala ve čtvrtfinále pozdější domácí finalistce, ale bohužel na ni dosti v důležitých momentech (především v koncovkách setů) citelně dolehlo několik sporných balonů v její neprospěch. Je to velký nešvar, s kterým se bohužel potýká již delší dobu a jistě by stálo za úvahu na jeho jakémsi odnaučování. Páji nezdařený pokus o postup ze skupiny se, dle mého soudu zrodil již v úvodním zápasu, kde ztratila taktéž v koncovce náskok s rovnocennou soupeřkou. Následný duel s Mosteckou Dobiášovou mohl již přinést pouhé překvapení, které se nekonalo, byť k němu nechybělo vůbec, ale vůbec mnoho.
A tak dalším opravdu vynikajícím zpestřením pro Míšu a Páju, ale i pro celou halu, byly zápasy deblů. Pohled na konečné výsledky napovídá, jak dramatický a vyrovnaný byl samotný průběh těchto zápasů. Nepopsatelná podívaná, opravdu skvělé, koukatelné matche. Bohužel i u nich, ale úplně stejně tak u druhého finálového setu Adély a Káti, jsme byli svědky nezvládnutých koncovek, kdy stav 20:16 v náš prospěch nakonec vyzní naprázdno…! :(
Jsem pevně přesvědčen, že pro celou naši výpravu to byl výjezd velmi pozitivní, poučný a myslím, že i nadmíru úspěšný. Pro valnou většinu z nás to koneckonců byl první velký mezinárodní zážitek (organizace, atmosféra a vše s tím spojené), jakož i první velká mezinárodní zkušenost, ze které si, doufajíc, odnášíme ponaučení – intenzivnější nácvik koncovek, psychiky, soustředěnosti a plnění taktických pokynů.
Ještě jednou GRATULIJI k dosaženým výsledkům, ale také předvedeným výkonům, které byly mnohdy zastřeny nepříznivým výsledkem, především pak zmíněné deblové boje Páji a Míši.
V neposlední řadě patří velké dík řidičům, kteří nás tam i zpět ve zdraví přepravili…!
