turnaj pŘÍPRAVEK ČESKÝ KRUMLOV 20.3.2011

Na již dobře známém místě, v krásném prostředí haly v Českém Krumlově bylo v neděli 20.března odehráno 1.kolo tříturnajové série přípravek, neboli kategorií U9, U11, ale i U10, čímž je tato série výjimečná.
Pohledem organizátorů lze průběh tohoto turnaje prostudovat zde, vč.fotografií.
Za povšimnutí jistě stojí fakt, že o reprezentantech Pardubic se zde hovoří asi nejvíce, což snad ani nepamatuji. Nezbývá než jen a jen dále pilně při trénincích pracovat a hlavně zlepšovat, neb soupeř nikdy nespí – ba naopak.
Na doplnění si dovolím pár mých poznatků z tohoto klání.
Tak především Nikča K. se již poněkolikáté přesvědčila, že dokud není poslední míč na zemi, hrát se dá i s největším papírovým favoritem. Uhraný „set“ s Lanškrounskou Káťou Stehlíkovou je toho myslím tím nejlepším dokladem.
Bohužel v konečném účtování bylo její umístění daleko za předvedenými výkony a zisk bramborové medaile pro ni určitě nebyl tou pravou odměnou, což potvrdila i jedna slzička, která ukápla. Byť brambory sbírá asi málokdo rád, tak hlavu vzhůru.
Stejné nebo podobné pocity z úspěšné hry s papírově lepším soupeřem okusila Rózka B., protože nadělený set naší Ádě S. hned v úvodním zápasu byl určitě odměnou za její dosavadní dlouhodobou poctivou píli. Bohužel u Rózy bylo konečné 9.místo ještě horším stvrzením předvedených výkonů, jehož příčinou je Švýcarský systém.
Když už byla řeč o Ádě, stala se v této kategorii naší nejlépe umístěnou hráčkou a za zmínku jistě stojí ten fakt, že konečně v ostrém turnajovém zápasu porazila věčnou rivalku, již zmiňovanou Stehlíkovou, ale předvedla i skvělý výkon s vítěznou Hadáčkovou. Zaváhání v jednom setu s Rózou je však varovným signálem – nepodceňovat soupeře.
Naší nejvíce rozesmátou a spokojenou byla na turnaji bezesporu Terca W., kterážto vyválčila především samotným závěrem bronzovou medaili. Největší mé uznání kupodivu nepatří ani tak tomu zisku bronzu, jako skutečnosti, že i přes nepříliš vydařený začátek turnaje to nezabalila a tvrdě mákla až do samotného závěru, který přinesl ovoce. JEN TAK DÁL TERKO…!!!
V kategorii děvčat nás reprezentovala Lucka K. a začínám se obávat, že si ne zcela správně začínáme s plnou samozřejmostí zvykat na to, že Lucka nemívá na turnajích soupeřku. Tentokráte tomu nebylo jinak, když ze všech zápasů zaváhala v jediném setu s Adámkovou z Hořovic a s přehledem tak v tomto turnaji zvítězila. Jak ji znám, již teď doma s tátou brousí zuby na to, aby ji v dalším kole nemilosrdně šmikla.
Co se týče naší chlapecké populace, tak v nejstarší kategorii si krásně pohlídal medaili náš p.profesor, který nestačil pouze na první dva – jednoznačného favorita celé soutěže Krumlovského Sivigliu a věčného souputníka Adama Chrobáka z Lanškrouna.
Mára sice umí krásně „vyučovat“, ale k mazlení se s raketou a balonkem bude zřejmě potřeba přidat v pohybu, tudíž především letní přípravě.
Nenápadným, avšak houževnatým výkonem si sice opět bramborovou, ale dle mého soudu pro něj, přesto pěknou, medaili vyválčil Matěj E. On bohužel nejspíš doplácí na ztrátu, kterou oproti ostatním má, co se týče délky trénování.
Asi nejen za sebe mu jen a jen přeji, aby mu co nejvíce vydržela chuť a nadšení, s kterým ho na trénincích vídávám.
O kategorii níže za nás válčil Michal G., který v nabitém poli ostudu rozhodně neudělal, páté místo je však především asi pro něj zklamáním. Bohužel ke stupni vítězů chybělo přidat pár míčů k zisku pár bodíků navíc. Co jsem měl možnost vidět (nikoli jen na tomto turnaji), myslím, že Mišák ztrácí spousty bodů vlastními chybami a především zbytečnými. Správná smeč i kraťas tím bezesporu je. No a v neposlední řadě se blíží den, kdy bude potřeba více a více zapojovat hlavu. Jinak jej bezesporu považuji za největšího běžce našeho oddílu.
Z nejmladších kluků nás zastupoval brácha Matěje – Adam E. Z mého pohledu potřebuje jednoznačně více hrát, hrát, hrát. Pilování úderů je bezesporu velice důležitá věc, avšak Adam vzhledem ke svému věku (7roků) doplácí na to, že nedokáže při zápase použít to, co umí. To jest rána i ze zadní lajny, naopak mu moc nepomáhá, spíše ubližuje jeho zbrklost. Jsem však přesvědčen, že on má však před sebou jistě velkou budoucnost. Pokud sám bude chtít.
Tím, koho jsem si nechal závěrem mého „skromného“ hodnocení, je ten, kdo se začíná stávat leskem našich výprav, třeba jako zmíněná Lúca, a tím není nikdo jiný než Péťa J. Excelentní výkon bez jediného ztraceného setu nepotřebuje většího komentáře.
Moc a moc mu přeji, aby více rostl, než jak ten náš „piňďa“ nyní vypadá…!!!
Gratuluji a hlavně děkuji jménem svým všem našim reprezentantům, stejně tak, jak tomu bývá pravidlem, také všem doprovodům – řidičům.
Za sebe jsem velmi, velmi rád, když dokážeme takto držet pohromadě a vězte, že si to bez Vás neumím představit…!!!

S přáním hezkého zbytku dne...
TomS.

| fotky | výsledky (pdf)